Surah 36 · 83 verses · A. R. Nykl
Surah Ya-Sin in Czech
بِسۡمِ ٱللَّهِ ٱلرَّحۡمَٰنِ ٱلرَّحِيمِ
لِتُنذِرَ قَوۡمًا مَّآ أُنذِرَ ءَابَآؤُهُمۡ فَهُمۡ غَٰفِلُونَ
abys varoval lid, jichž otcové nebyli varováni i žijí v lhostejnosti
لَقَدۡ حَقَّ ٱلۡقَوۡلُ عَلَىٰٓ أَكۡثَرِهِمۡ فَهُمۡ لَا يُؤۡمِنُونَ
A pronesen byl již rozsudek, nad většinou jich: proto neuvěří
إِنَّا جَعَلۡنَا فِيٓ أَعۡنَٰقِهِمۡ أَغۡلَٰلًا فَهِيَ إِلَى ٱلۡأَذۡقَانِ فَهُم مُّقۡمَحُونَ
Obtěžkali jsme šíje jejich řetězy, sáhajícími jim až k bradám, takže dozadu sražené jsou hlavy jejich
وَجَعَلۡنَا مِنۢ بَيۡنِ أَيۡدِيهِمۡ سَدًّا وَمِنۡ خَلۡفِهِمۡ سَدًّا فَأَغۡشَيۡنَٰهُمۡ فَهُمۡ لَا يُبۡصِرُونَ
A učinili jsme před nimi přehradu i za nimi přehradu; a clonou pokryli jsme oči jejich, takže nelze jim viděti
وَسَوَآءٌ عَلَيۡهِمۡ ءَأَنذَرۡتَهُمۡ أَمۡ لَمۡ تُنذِرۡهُمۡ لَا يُؤۡمِنُونَ
A jedno jest jim, varuješ-li je, či ne: neuvěří
إِنَّمَا تُنذِرُ مَنِ ٱتَّبَعَ ٱلذِّكۡرَ وَخَشِيَ ٱلرَّحۡمَٰنَ بِٱلۡغَيۡبِۖ فَبَشِّرۡهُ بِمَغۡفِرَةٍ وَأَجۡرٍ كَرِيمٍ
Pouze ty varovati budeš, kdož následují Napomenutí a bojí se Milosrdného v skrytosti: těm zvěstuj odpuštění a odměnu hojnou
إِنَّا نَحۡنُ نُحۡيِ ٱلۡمَوۡتَىٰ وَنَكۡتُبُ مَا قَدَّمُواْ وَءَاثَٰرَهُمۡۚ وَكُلَّ شَيۡءٍ أَحۡصَيۡنَٰهُ فِيٓ إِمَامٍ مُّبِينٍ
Myť zajisté křísíme mrtvé a zapisujeme skutky jejich a stopy jejich: a všechny věci zanášíme v Knize prvotní zjevné
وَٱضۡرِبۡ لَهُم مَّثَلًا أَصۡحَٰبَ ٱلۡقَرۡيَةِ إِذۡ جَآءَهَا ٱلۡمُرۡسَلُونَ
A čiň jim podobenství v obyvatelích města, když přišli k nim poslové
إِذۡ أَرۡسَلۡنَآ إِلَيۡهِمُ ٱثۡنَيۡنِ فَكَذَّبُوهُمَا فَعَزَّزۡنَا بِثَالِثٍ فَقَالُوٓاْ إِنَّآ إِلَيۡكُم مُّرۡسَلُونَ
když poslali jsme k nim poslů dvé a lháři nazvali je: i na posilu třetího poslali jsme, a řekli: „Myť zajisté posláni jsme k vám!“
قَالُواْ مَآ أَنتُمۡ إِلَّا بَشَرٌ مِّثۡلُنَا وَمَآ أَنزَلَ ٱلرَّحۡمَٰنُ مِن شَيۡءٍ إِنۡ أَنتُمۡ إِلَّا تَكۡذِبُونَ
Řekli: „Vy pouze jste lidé jako my a Milosrdný neseslal ničeho. Vy pouze lháři jste.“
قَالُواْ رَبُّنَا يَعۡلَمُ إِنَّآ إِلَيۡكُمۡ لَمُرۡسَلُونَ
Řekli (poslové): „Pán náš ví, že my k vám posláni jsme
قَالُوٓاْ إِنَّا تَطَيَّرۡنَا بِكُمۡۖ لَئِن لَّمۡ تَنتَهُواْ لَنَرۡجُمَنَّكُمۡ وَلَيَمَسَّنَّكُم مِّنَّا عَذَابٌ أَلِيمٌ
Řekli: „Poradili jsme se ptakověštbou ohledně vás: a nepřestanete-li, dojista ukamenujeme vás a dojista stihne vás od nás trest bolestný.“
قَالُواْ طَٰٓئِرُكُم مَّعَكُمۡ أَئِن ذُكِّرۡتُمۚ بَلۡ أَنتُمۡ قَوۡمٌ مُّسۡرِفُونَ
Řekli (poslové): „Vaše (zlá) věštba, zůstane s vámi, i když jste byli napomenuti. Ale vy jste lidem výstřednickým!“
وَجَآءَ مِنۡ أَقۡصَا ٱلۡمَدِينَةِ رَجُلٌ يَسۡعَىٰ قَالَ يَٰقَوۡمِ ٱتَّبِعُواْ ٱلۡمُرۡسَلِينَ
I přiběhl z druhého konce města muž ve spěchu, volaje: „Ó lide můj, následujte poslané
ٱتَّبِعُواْ مَن لَّا يَسۡـَٔلُكُمۡ أَجۡرًا وَهُم مُّهۡتَدُونَ
následujte ty, kdož nežádají si od vás odměny a jsou vedeni cestou (pravou)
وَمَالِيَ لَآ أَعۡبُدُ ٱلَّذِي فَطَرَنِي وَإِلَيۡهِ تُرۡجَعُونَ
Proč neměl bych uctívati toho, jenž stvořil mne a k němuž navráceni budete
ءَأَتَّخِذُ مِن دُونِهِۦٓ ءَالِهَةً إِن يُرِدۡنِ ٱلرَّحۡمَٰنُ بِضُرٍّ لَّا تُغۡنِ عَنِّي شَفَٰعَتُهُمۡ شَيۡـًٔا وَلَا يُنقِذُونِ
Zdaž vezmu si vedle něho božstva (jiná)? Chtěl-li pak by Milosrdný přičiniti mi protivenství, neprospěla by mi přímluva jejich pranic, aniž spasiti by mne mohli
إِنِّيٓ ءَامَنتُ بِرَبِّكُمۡ فَٱسۡمَعُونِ
Zajisté uvěřil jsem v Pána našeho: pročež slyšte mne!“
قِيلَ ٱدۡخُلِ ٱلۡجَنَّةَۖ قَالَ يَٰلَيۡتَ قَوۡمِي يَعۡلَمُونَ
Bylo řečeno mu: „Vejdi v ráj!“ I řekl: „Kéž by jen lid můj věděl
بِمَا غَفَرَ لِي رَبِّي وَجَعَلَنِي مِنَ ٱلۡمُكۡرَمِينَ
jak odpustil mi Pán můj a jak učinil mne jedním z poctěných!“
وَمَآ أَنزَلۡنَا عَلَىٰ قَوۡمِهِۦ مِنۢ بَعۡدِهِۦ مِن جُندٍ مِّنَ ٱلسَّمَآءِ وَمَا كُنَّا مُنزِلِينَ
A neseslali jsme na lid jeho poté vojska s nebe, aniž co jiného seslali jsme
إِن كَانَتۡ إِلَّا صَيۡحَةً وَٰحِدَةً فَإِذَا هُمۡ خَٰمِدُونَ
Pouze jedno vzkřiknutí zaznělo a hle, byli zhubeni
يَٰحَسۡرَةً عَلَى ٱلۡعِبَادِۚ مَا يَأۡتِيهِم مِّن رَّسُولٍ إِلَّا كَانُواْ بِهِۦ يَسۡتَهۡزِءُونَ
Běda služebníkům mým! Žádný nepřišel jim prorok, aniž by si nebyli smích z něho tropili
أَلَمۡ يَرَوۡاْ كَمۡ أَهۡلَكۡنَا قَبۡلَهُم مِّنَ ٱلۡقُرُونِ أَنَّهُمۡ إِلَيۡهِمۡ لَا يَرۡجِعُونَ
Což neviděli, kolik zahladili jsme pokolení před nimi a že zajisté k nim se nenavrátí
وَإِن كُلٌّ لَّمَّا جَمِيعٌ لَّدَيۡنَا مُحۡضَرُونَ
Nýbrž že všichni dohromady nám budou předvedeni
وَءَايَةٌ لَّهُمُ ٱلۡأَرۡضُ ٱلۡمَيۡتَةُ أَحۡيَيۡنَٰهَا وَأَخۡرَجۡنَا مِنۡهَا حَبًّا فَمِنۡهُ يَأۡكُلُونَ
Znamením jim jest země zmrtvělá, již křísíme a dáváme vycházeti z ní zrnům (obilným), z nichž pojídají
وَجَعَلۡنَا فِيهَا جَنَّٰتٍ مِّن نَّخِيلٍ وَأَعۡنَٰبٍ وَفَجَّرۡنَا فِيهَا مِنَ ٱلۡعُيُونِ
A učinili jsme na ní zahrady datlovníků a révy vinné, a dali vyvříti na ní pramenům
لِيَأۡكُلُواْ مِن ثَمَرِهِۦ وَمَا عَمِلَتۡهُ أَيۡدِيهِمۡۚ أَفَلَا يَشۡكُرُونَ
aby pojídati mohli z plodů (všeho) toho, ač nevytvořily jich ruce jejich. Což nebudou vděčni
سُبۡحَٰنَ ٱلَّذِي خَلَقَ ٱلۡأَزۡوَٰجَ كُلَّهَا مِمَّا تُنۢبِتُ ٱلۡأَرۡضُ وَمِنۡ أَنفُسِهِمۡ وَمِمَّا لَا يَعۡلَمُونَ
Chválen budiž ten, jenž stvořil druhy všechny, ve všem, co vydává země, v nich samých, a v tom, o čem nevědí
وَءَايَةٌ لَّهُمُ ٱلَّيۡلُ نَسۡلَخُ مِنۡهُ ٱلنَّهَارَ فَإِذَا هُم مُّظۡلِمُونَ
Znamením jim jest noc: svlékneme s ní den a hle, v temnotách jsou
وَٱلشَّمۡسُ تَجۡرِي لِمُسۡتَقَرٍّ لَّهَاۚ ذَٰلِكَ تَقۡدِيرُ ٱلۡعَزِيزِ ٱلۡعَلِيمِ
A slunce, běžící k sídlu svému: takové jest určení Mocného, Vševědoucího
وَٱلۡقَمَرَ قَدَّرۡنَٰهُ مَنَازِلَ حَتَّىٰ عَادَ كَٱلۡعُرۡجُونِ ٱلۡقَدِيمِ
A měsíc: určili jsme mu období, dokud nezmění se v podobu starého listu palmového
لَا ٱلشَّمۡسُ يَنۢبَغِي لَهَآ أَن تُدۡرِكَ ٱلۡقَمَرَ وَلَا ٱلَّيۡلُ سَابِقُ ٱلنَّهَارِۚ وَكُلٌّ فِي فَلَكٍ يَسۡبَحُونَ
A slunci není dovoleno, aby dostihlo měsíce; aniž noc předstihne den; však oba svou drahou po obloze jdou
وَءَايَةٌ لَّهُمۡ أَنَّا حَمَلۡنَا ذُرِّيَّتَهُمۡ فِي ٱلۡفُلۡكِ ٱلۡمَشۡحُونِ
A znamením jest jim, že nesli jsme potomstvo jejich v arše přeplněné
وَخَلَقۡنَا لَهُم مِّن مِّثۡلِهِۦ مَا يَرۡكَبُونَ
a stvořili jsme pro ně (lodi) jí podobné, na nichž plují
وَإِن نَّشَأۡ نُغۡرِقۡهُمۡ فَلَا صَرِيخَ لَهُمۡ وَلَا هُمۡ يُنقَذُونَ
a chceme-li, utápíme je, a není vysvoboditele jim, aniž jsou spaseni
إِلَّا رَحۡمَةً مِّنَّا وَمَتَٰعًا إِلَىٰ حِينٍ
leda z milosrdenství našeho, pro těšení se (světu) dočasné
وَإِذَا قِيلَ لَهُمُ ٱتَّقُواْ مَا بَيۡنَ أَيۡدِيكُمۡ وَمَا خَلۡفَكُمۡ لَعَلَّكُمۡ تُرۡحَمُونَ
A když řečeno jest jim: „Bojte se toho, co před vámi jest i toho, co jest za vámi, abyste slitování dosáhli,“ (nedbají)
وَمَا تَأۡتِيهِم مِّنۡ ءَايَةٍ مِّنۡ ءَايَٰتِ رَبِّهِمۡ إِلَّا كَانُواْ عَنۡهَا مُعۡرِضِينَ
A nepřijde jim znamení ze znamení Pána jejich, aniž by se od něho neodvraceli
وَإِذَا قِيلَ لَهُمۡ أَنفِقُواْ مِمَّا رَزَقَكُمُ ٱللَّهُ قَالَ ٱلَّذِينَ كَفَرُواْ لِلَّذِينَ ءَامَنُوٓاْ أَنُطۡعِمُ مَن لَّوۡ يَشَآءُ ٱللَّهُ أَطۡعَمَهُۥٓ إِنۡ أَنتُمۡ إِلَّا فِي ضَلَٰلٍ مُّبِينٍ
A když řečeno jest jim: „Rozdávejte (almužnu) z toho, čímž obdařil vás Bůh,“ říkají ti, kdož neuvěřili, k těm, kteří uvěřili: „Zdaž krmiti budeme ty, jež nakrmil by Bůh, kdyby chtěl? Vyť pouze jste v bludu zjevném.“
وَيَقُولُونَ مَتَىٰ هَٰذَا ٱلۡوَعۡدُ إِن كُنتُمۡ صَٰدِقِينَ
A říkají: „Kdy naplní se onen slib, jste-li pravdomluvnými?“
مَا يَنظُرُونَ إِلَّا صَيۡحَةً وَٰحِدَةً تَأۡخُذُهُمۡ وَهُمۡ يَخِصِّمُونَ
Co čekají jiného, než vzkřiknutí jediné, jež přikvačí na ně, mezitím, co hašteří se
فَلَا يَسۡتَطِيعُونَ تَوۡصِيَةً وَلَآ إِلَىٰٓ أَهۡلِهِمۡ يَرۡجِعُونَ
A nebudou s to, aby učinili závěť, aniž k rodině své se navrátí
وَنُفِخَ فِي ٱلصُّورِ فَإِذَا هُم مِّنَ ٱلۡأَجۡدَاثِ إِلَىٰ رَبِّهِمۡ يَنسِلُونَ
A zatroubeno bude na roh, a hle, z hrobů svých k Pánu svému vylézati budou
قَالُواْ يَٰوَيۡلَنَا مَنۢ بَعَثَنَا مِن مَّرۡقَدِنَاۜۗ هَٰذَا مَا وَعَدَ ٱلرَّحۡمَٰنُ وَصَدَقَ ٱلۡمُرۡسَلُونَ
Řeknou: „Běda nám! Kdo vzbudil nás z našeho místa spánku? Totoť jest, co slíbil nám Milosrdný a pravdu měli poslové.“
إِن كَانَتۡ إِلَّا صَيۡحَةً وَٰحِدَةً فَإِذَا هُمۡ جَمِيعٌ لَّدَيۡنَا مُحۡضَرُونَ
Pouze jedno vzkřiknutí bude a hle, všichni budou nám předvedeni
فَٱلۡيَوۡمَ لَا تُظۡلَمُ نَفۡسٌ شَيۡـًٔا وَلَا تُجۡزَوۡنَ إِلَّا مَا كُنتُمۡ تَعۡمَلُونَ
A v onen den nebude ukřivděno žádné duši a odměněni budete jen dle toho, co činili jste
إِنَّ أَصۡحَٰبَ ٱلۡجَنَّةِ ٱلۡيَوۡمَ فِي شُغُلٍ فَٰكِهُونَ
V den onen obyvatelé zahrady (rajské) budou zaměstnáni radováním se
هُمۡ وَأَزۡوَٰجُهُمۡ فِي ظِلَٰلٍ عَلَى ٱلۡأَرَآئِكِ مُتَّكِـُٔونَ
Oni a manželky jejich, ve stinném (loubí) na pohovkách odpočívati budou
أَلَمۡ أَعۡهَدۡ إِلَيۡكُمۡ يَٰبَنِيٓ ءَادَمَ أَن لَّا تَعۡبُدُواْ ٱلشَّيۡطَٰنَۖ إِنَّهُۥ لَكُمۡ عَدُوٌّ مُّبِينٌ
Neučinil jsem s vámi úmluvu, synové Adamovi: „Neuctívejte Satana, neb nepřítelem jest vám zjevným
وَلَقَدۡ أَضَلَّ مِنكُمۡ جِبِلًّا كَثِيرًاۖ أَفَلَمۡ تَكُونُواْ تَعۡقِلُونَ
Však on již zavedl v blud vás počet velký: což nepochopili jste toho
ٱلۡيَوۡمَ نَخۡتِمُ عَلَىٰٓ أَفۡوَٰهِهِمۡ وَتُكَلِّمُنَآ أَيۡدِيهِمۡ وَتَشۡهَدُ أَرۡجُلُهُم بِمَا كَانُواْ يَكۡسِبُونَ
V den onen zapečetíme ústa jejich: a mluviti budou k nám ruce jejich a dosvědčí nohy jejich to, co konali
وَلَوۡ نَشَآءُ لَطَمَسۡنَا عَلَىٰٓ أَعۡيُنِهِمۡ فَٱسۡتَبَقُواْ ٱلصِّرَٰطَ فَأَنَّىٰ يُبۡصِرُونَ
A kdybychom chtěli, zaclonili bychom oči jejich; pak o překot pádili by po stezce, však jak viděli by ji
وَلَوۡ نَشَآءُ لَمَسَخۡنَٰهُمۡ عَلَىٰ مَكَانَتِهِمۡ فَمَا ٱسۡتَطَٰعُواْ مُضِيًّا وَلَا يَرۡجِعُونَ
A kdybychom chtěli, dali bychom ztrnouti jim na místech jejich, takže by nebylo lze jim jíti vpřed, aniž vrátiti se
وَمَن نُّعَمِّرۡهُ نُنَكِّسۡهُ فِي ٱلۡخَلۡقِۚ أَفَلَا يَعۡقِلُونَ
A tomu, jemuž prodloužíme věk, ohneme tělo stářím: což toho nepochopí
وَمَا عَلَّمۡنَٰهُ ٱلشِّعۡرَ وَمَا يَنۢبَغِي لَهُۥٓۚ إِنۡ هُوَ إِلَّا ذِكۡرٌ وَقُرۡءَانٌ مُّبِينٌ
A nenaučili jsme jej básnění, aniž jest mu ho třeba. Neb toto jest pouze Napomenutí a Čtení zjevné
لِّيُنذِرَ مَن كَانَ حَيًّا وَيَحِقَّ ٱلۡقَوۡلُ عَلَى ٱلۡكَٰفِرِينَ
aby varován byl jím, kdožkoli živ jest, a aby pronesen jím byl rozsudek nad nevěřícími
أَوَلَمۡ يَرَوۡاْ أَنَّا خَلَقۡنَا لَهُم مِّمَّا عَمِلَتۡ أَيۡدِينَآ أَنۡعَٰمًا فَهُمۡ لَهَا مَٰلِكُونَ
Což neviděli, ze stvořili jsme pro ně mezi věcmi, jež urobily ruce naše, dobytčata, nad nimiž vládci jsou
وَذَلَّلۡنَٰهَا لَهُمۡ فَمِنۡهَا رَكُوبُهُمۡ وَمِنۡهَا يَأۡكُلُونَ
A podrobili jsme jim je: na nich pak jezdí a z nich požívají
وَلَهُمۡ فِيهَا مَنَٰفِعُ وَمَشَارِبُۚ أَفَلَا يَشۡكُرُونَ
a z nich mají užitek (mnohý) a nápoje — což nebudou, nám vděčni
وَٱتَّخَذُواْ مِن دُونِ ٱللَّهِ ءَالِهَةً لَّعَلَّهُمۡ يُنصَرُونَ
Nicméně vzali si vedle Boha božstva (jiná), aby snad měli pomocníky
لَا يَسۡتَطِيعُونَ نَصۡرَهُمۡ وَهُمۡ لَهُمۡ جُندٌ مُّحۡضَرُونَ
(Tato) nejsou s to, aby pomohla jim: a oni jsou jen vojem (pro ně) pohotovým
فَلَا يَحۡزُنكَ قَوۡلُهُمۡۘ إِنَّا نَعۡلَمُ مَا يُسِرُّونَ وَمَا يُعۡلِنُونَ
Nermutiž tě nijak řeč jejich: myť zajisté víme, co tají, i co veřejně přiznávají
أَوَلَمۡ يَرَ ٱلۡإِنسَٰنُ أَنَّا خَلَقۡنَٰهُ مِن نُّطۡفَةٍ فَإِذَا هُوَ خَصِيمٌ مُّبِينٌ
Což neviděl člověk, že stvořili jsme jej z kapky (semene): a hle, on protivníkem jest (nám) zjevným
وَضَرَبَ لَنَا مَثَلًا وَنَسِيَ خَلۡقَهُۥۖ قَالَ مَن يُحۡيِ ٱلۡعِظَٰمَ وَهِيَ رَمِيمٌ
A činí nám podobenství, zapomenuv stvoření své, řka: „Kdo vzkřísí kosti zetlelé?“
قُلۡ يُحۡيِيهَا ٱلَّذِيٓ أَنشَأَهَآ أَوَّلَ مَرَّةٍۖ وَهُوَ بِكُلِّ خَلۡقٍ عَلِيمٌ
Rci: „Vzkřísí je ten, jenž stvořil je po prvé, neb on v tvoření veškerém jest učený
ٱلَّذِي جَعَلَ لَكُم مِّنَ ٱلشَّجَرِ ٱلۡأَخۡضَرِ نَارًا فَإِذَآ أَنتُم مِّنۡهُ تُوقِدُونَ
ten, jenž učinil vám ze stromu zeleného oheň: a hle, z něho zapalujete si!“
أَوَلَيۡسَ ٱلَّذِي خَلَقَ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضَ بِقَٰدِرٍ عَلَىٰٓ أَن يَخۡلُقَ مِثۡلَهُمۚ بَلَىٰ وَهُوَ ٱلۡخَلَّٰقُ ٱلۡعَلِيمُ
Což nemá ten, jenž stvořil nebe i zemi, moci, aby stvořil jim podobné? Věru, že ano: onť Stvořitelem jest učeným
إِنَّمَآ أَمۡرُهُۥٓ إِذَآ أَرَادَ شَيۡـًٔا أَن يَقُولَ لَهُۥ كُن فَيَكُونُ
Rozkaz jeho, když chce, aby co bylo, jest jen: „Staň se!“ a stane se
فَسُبۡحَٰنَ ٱلَّذِي بِيَدِهِۦ مَلَكُوتُ كُلِّ شَيۡءٍ وَإِلَيۡهِ تُرۡجَعُونَ
Chválen budiž (tedy) ten, v jehož ruce jest vláda nad věcmi všemi a k němuž navráceni budete
Translation: A. R. Nykl.