بِسۡمِ ٱللَّهِ ٱلرَّحۡمَٰنِ ٱلرَّحِيمِ
37:1وَٱلصَّٰٓفَّٰتِ صَفًّا
Při oněch, v řadách SEŘAZENÝCH
37:2فَٱلزَّٰجِرَٰتِ زَجۡرًا
a odháněním odhánějících
37:3فَٱلتَّٰلِيَٰتِ ذِكۡرًا
a Napomenutí Čtoucích
37:4إِنَّ إِلَٰهَكُمۡ لَوَٰحِدٌ
přisahám: zajisté Bůh jest jeden
37:5رَّبُّ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضِ وَمَا بَيۡنَهُمَا وَرَبُّ ٱلۡمَشَٰرِقِ
Pán nebes i země a všeho, což mezi nimi jest a Pán východů
37:6إِنَّا زَيَّنَّا ٱلسَّمَآءَ ٱلدُّنۡيَا بِزِينَةٍ ٱلۡكَوَاكِبِ
Zajisté pak ozdobili jsme nejspodnější nebe zdobou hvězd
37:7وَحِفۡظًا مِّن كُلِّ شَيۡطَٰنٍ مَّارِدٍ
též na ochranu proti všem zlým duchům odbojným
37:8لَّا يَسَّمَّعُونَ إِلَى ٱلۡمَلَإِ ٱلۡأَعۡلَىٰ وَيُقۡذَفُونَ مِن كُلِّ جَانِبٍ
(aby) nenaslouchali tomu, co děje se ve shromáždění nejvyšším, neb metáno jest na ně se všech stran
37:9دُحُورًاۖ وَلَهُمۡ عَذَابٌ وَاصِبٌ
odháněni jsou a (schystán) jest jim trest trvalý
37:10إِلَّا مَنۡ خَطِفَ ٱلۡخَطۡفَةَ فَأَتۡبَعَهُۥ شِهَابٌ ثَاقِبٌ
a který z nich pochytí úryvek z porady, pronásledován jest šlehem plamenným
37:11فَٱسۡتَفۡتِهِمۡ أَهُمۡ أَشَدُّ خَلۡقًا أَم مَّنۡ خَلَقۡنَآۚ إِنَّا خَلَقۡنَٰهُم مِّن طِينٍ لَّازِبِۭ
Vyptej se jich, kdo silnějšího jest stvoření; zda oni neb ti, jež stvořili jsme? Zajisté přec stvořili jsme je z hlíny tvárné
37:12بَلۡ عَجِبۡتَ وَيَسۡخَرُونَ
Ano, ty divíš se, a oni žert si tropí
37:13وَإِذَا ذُكِّرُواْ لَا يَذۡكُرُونَ
neb když napomínáni jsou, nejsou si toho pamětlivi
37:14وَإِذَا رَأَوۡاْ ءَايَةً يَسۡتَسۡخِرُونَ
a když vidí znamení, jen vysmívají se
37:15وَقَالُوٓاْ إِنۡ هَٰذَآ إِلَّا سِحۡرٌ مُّبِينٌ
řkouce: „Totoť jest pouze kouzlo zjevné
37:16أَءِذَا مِتۡنَا وَكُنَّا تُرَابًا وَعِظَٰمًا أَءِنَّا لَمَبۡعُوثُونَ
Zdaž, když zemřeme, v prach a kosti byvše obráceni, opět že budeme vzkříšeni
37:17أَوَءَابَآؤُنَا ٱلۡأَوَّلُونَ
A taktéž otcové naši předešlí?“
37:18قُلۡ نَعَمۡ وَأَنتُمۡ دَٰخِرُونَ
Rci: „Ano, a poníženi budete!“
37:19فَإِنَّمَا هِيَ زَجۡرَةٌ وَٰحِدَةٌ فَإِذَا هُمۡ يَنظُرُونَ
Pouze jednou zazní vřesknutí (trouby) a hle, prohlédnou
37:20وَقَالُواْ يَٰوَيۡلَنَا هَٰذَا يَوۡمُ ٱلدِّينِ
A řeknou: „Běda nám, totoť den jest odplaty
37:21هَٰذَا يَوۡمُ ٱلۡفَصۡلِ ٱلَّذِي كُنتُم بِهِۦ تُكَذِّبُونَ
totoť den jest rozsouzení, jejž vylhaným nazývali jste.“
37:22ٱحۡشُرُواْ ٱلَّذِينَ ظَلَمُواْ وَأَزۡوَٰجَهُمۡ وَمَا كَانُواْ يَعۡبُدُونَ
(Řekne Bůh): „Shromážděte nepravostné i ženy jejich a to, co uctívali
37:23مِن دُونِ ٱللَّهِ فَٱهۡدُوهُمۡ إِلَىٰ صِرَٰطِ ٱلۡجَحِيمِ
vedle Boha: a uveďte je na stezku k peklu
37:24وَقِفُوهُمۡۖ إِنَّهُم مَّسۡـُٔولُونَ
pak zastavte je, neb vyslýcháni budou
37:25مَا لَكُمۡ لَا تَنَاصَرُونَ
Proč tedy nepomáháte si navzájem?“
37:26بَلۡ هُمُ ٱلۡيَوۡمَ مُسۡتَسۡلِمُونَ
Naopak, v den onen poddají se (Bohu)
37:27وَأَقۡبَلَ بَعۡضُهُمۡ عَلَىٰ بَعۡضٍ يَتَسَآءَلُونَ
a přiblíživše se k sobě navzájem, budou činiti si vzájemné dotazy
37:28قَالُوٓاْ إِنَّكُمۡ كُنتُمۡ تَأۡتُونَنَا عَنِ ٱلۡيَمِينِ
řkouce (jedni): „Vyť zajisté přicházeli jste k nám se strany pravé,“
37:29قَالُواْ بَل لَّمۡ تَكُونُواْ مُؤۡمِنِينَ
však řeknou (druzí): „Nikoliv, vy nevěřili jste v nás
37:30وَمَا كَانَ لَنَا عَلَيۡكُم مِّن سُلۡطَٰنِۭۖ بَلۡ كُنتُمۡ قَوۡمًا طَٰغِينَ
a my neměli jsme moci nad vámi: naopak, vy byli jste lidem svévolným —
37:31فَحَقَّ عَلَيۡنَا قَوۡلُ رَبِّنَآۖ إِنَّا لَذَآئِقُونَ
i splnil se nad námi rozsudek Pána našeho: myť zajisté okusíme (jej)
37:32فَأَغۡوَيۡنَٰكُمۡ إِنَّا كُنَّا غَٰوِينَ
Zlákali jsme vás, neb i my byli jsme zlákáni.“
37:33فَإِنَّهُمۡ يَوۡمَئِذٍ فِي ٱلۡعَذَابِ مُشۡتَرِكُونَ
V den onen budou (tedy) v trestu spolčeni
37:34إِنَّا كَذَٰلِكَ نَفۡعَلُ بِٱلۡمُجۡرِمِينَ
Zajisté pak takto naložíme s provinilci
37:35إِنَّهُمۡ كَانُوٓاْ إِذَا قِيلَ لَهُمۡ لَآ إِلَٰهَ إِلَّا ٱللَّهُ يَسۡتَكۡبِرُونَ
neboť byli, když řečeno jim bylo: „Není boha, kromě Boha,“ pýchou naduti
37:36وَيَقُولُونَ أَئِنَّا لَتَارِكُوٓاْ ءَالِهَتِنَا لِشَاعِرٍ مَّجۡنُونِۭ
a říkali: „Zdaž opustíme bohy své pro básníře bláznivého?“
37:37بَلۡ جَآءَ بِٱلۡحَقِّ وَصَدَّقَ ٱلۡمُرۡسَلِينَ
Naopak, on s pravdou přišel a potvrdil posly předešlé
37:38إِنَّكُمۡ لَذَآئِقُواْ ٱلۡعَذَابِ ٱلۡأَلِيمِ
vy pak dojista okusíte trestu bolestného
37:39وَمَا تُجۡزَوۡنَ إِلَّا مَا كُنتُمۡ تَعۡمَلُونَ
a nebudete odměněni jinak, než dle skutků svých —
37:40إِلَّا عِبَادَ ٱللَّهِ ٱلۡمُخۡلَصِينَ
vyjma služebníků božích upřímných
37:41أُوْلَٰٓئِكَ لَهُمۡ رِزۡقٌ مَّعۡلُومٌ
Těm dostane se darů již řečených
37:42فَوَٰكِهُ وَهُم مُّكۡرَمُونَ
(chutného) ovoce; a budou poctěni
37:43فِي جَنَّٰتِ ٱلنَّعِيمِ
v zahradách (rajských) rozkošných
37:44عَلَىٰ سُرُرٍ مُّتَقَٰبِلِينَ
na pohovkách proti sobě sedíce
37:45يُطَافُ عَلَيۡهِم بِكَأۡسٍ مِّن مَّعِينِۭ
Obcházeni budou s číší (pití) z pramene
37:46بَيۡضَآءَ لَذَّةٍ لِّلشَّٰرِبِينَ
(pití) čistého a příjemného pijícím
37:47لَا فِيهَا غَوۡلٌ وَلَا هُمۡ عَنۡهَا يُنزَفُونَ
v něm tíhy nebude, aniž se jím opojí
37:48وَعِندَهُمۡ قَٰصِرَٰتُ ٱلطَّرۡفِ عِينٌ
Vedle nich (děvy) budou velkých očí, zrak (cudně) klopící
37:49كَأَنَّهُنَّ بَيۡضٌ مَّكۡنُونٌ
(s líčky bílými) jak vejce chráněná
37:50فَأَقۡبَلَ بَعۡضُهُمۡ عَلَىٰ بَعۡضٍ يَتَسَآءَلُونَ
I přiblíživše se k sobě navzájem, budou činiti si dotazy vzájemné
37:51قَالَ قَآئِلٌ مِّنۡهُمۡ إِنِّي كَانَ لِي قَرِينٌ
„Řekne jeden z nich: „Jáť měl jsem druha (věrného)
37:52يَقُولُ أَءِنَّكَ لَمِنَ ٱلۡمُصَدِّقِينَ
jenž říkával mi: ‚Jsi jedním z těch, kdož věří v to
37:53أَءِذَا مِتۡنَا وَكُنَّا تُرَابًا وَعِظَٰمًا أَءِنَّا لَمَدِينُونَ
Že až zemřeme, prach jsouce a kosti, budeme souzeni?‘“
37:54قَالَ هَلۡ أَنتُم مُّطَّلِعُونَ
Řekne pak: „Zdaž chcete (tamto) pohlédnout?“
37:55فَٱطَّلَعَ فَرَءَاهُ فِي سَوَآءِ ٱلۡجَحِيمِ
I (sám) pohlédne a uprostřed pekla spatří jej
37:56قَالَ تَٱللَّهِ إِن كِدتَّ لَتُرۡدِينِ
Tehdy řekne mu: „Při Bohu, málem byl bys zničil mne
37:57وَلَوۡلَا نِعۡمَةُ رَبِّي لَكُنتُ مِنَ ٱلۡمُحۡضَرِينَ
a nebýti milosti Pána mého, byl bych jedním z jemu předvedených
37:58أَفَمَا نَحۡنُ بِمَيِّتِينَ
Tedy (vskutku) již po druhé nezemřeme
37:59إِلَّا مَوۡتَتَنَا ٱلۡأُولَىٰ وَمَا نَحۡنُ بِمُعَذَّبِينَ
vyjma zemření našeho prvého? A (vskutku tedy) nebudeme ztrestáni
37:60إِنَّ هَٰذَا لَهُوَ ٱلۡفَوۡزُ ٱلۡعَظِيمُ
Totoť zajisté velká jest blaženost!“
37:61لِمِثۡلِ هَٰذَا فَلۡيَعۡمَلِ ٱلۡعَٰمِلُونَ
Pro podobného cos nechť pracují pracující
37:62أَذَٰلِكَ خَيۡرٌ نُّزُلًا أَمۡ شَجَرَةُ ٱلزَّقُّومِ
Zdaž není toto lepším příbytkem, než strom Az-zaqqúm
37:63إِنَّا جَعَلۡنَٰهَا فِتۡنَةً لِّلظَّٰلِمِينَ
Učinili jsme jej předmětem rozkolů mezi nepravostnými
37:64إِنَّهَا شَجَرَةٌ تَخۡرُجُ فِيٓ أَصۡلِ ٱلۡجَحِيمِ
jest to strom, jenž vyrůstá ze dna pekla
37:65طَلۡعُهَا كَأَنَّهُۥ رُءُوسُ ٱلشَّيَٰطِينِ
plody jeho jsou jako hlavy duchů zlých
37:66فَإِنَّهُمۡ لَأٓكِلُونَ مِنۡهَا فَمَالِـُٔونَ مِنۡهَا ٱلۡبُطُونَ
však oni pojídati budou z nich a plnit jimi břicha svá
37:67ثُمَّ إِنَّ لَهُمۡ عَلَيۡهَا لَشَوۡبًا مِّنۡ حَمِيمٍ
poté pak píti na ně budou vodu vařící
37:68ثُمَّ إِنَّ مَرۡجِعَهُمۡ لَإِلَى ٱلۡجَحِيمِ
a nato navrátí se v pekla hloub
37:69إِنَّهُمۡ أَلۡفَوۡاْ ءَابَآءَهُمۡ ضَآلِّينَ
Viděli své otce bloudící
37:70فَهُمۡ عَلَىٰٓ ءَاثَٰرِهِمۡ يُهۡرَعُونَ
a do šlépějí jejich vrhli se
37:71وَلَقَدۡ ضَلَّ قَبۡلَهُمۡ أَكۡثَرُ ٱلۡأَوَّلِينَ
Před nimi již byla zbloudila většina (národů) předešlých
37:72وَلَقَدۡ أَرۡسَلۡنَا فِيهِم مُّنذِرِينَ
ač poslali jsme k nim varovatele
37:73فَٱنظُرۡ كَيۡفَ كَانَ عَٰقِبَةُ ٱلۡمُنذَرِينَ
a pohleď, jak (zlý) byl konec varovaných
37:74إِلَّا عِبَادَ ٱللَّهِ ٱلۡمُخۡلَصِينَ
vyjma služebníků božích upřímných
37:75وَلَقَدۡ نَادَىٰنَا نُوحٌ فَلَنِعۡمَ ٱلۡمُجِيبُونَ
Kdysi volal k nám Noe — a my nejlepší jsme z vyslyšujících —
37:76وَنَجَّيۡنَٰهُ وَأَهۡلَهُۥ مِنَ ٱلۡكَرۡبِ ٱلۡعَظِيمِ
i zachránili jsme jej a rodinu jeho z velké úzkosti
37:77وَجَعَلۡنَا ذُرِّيَّتَهُۥ هُمُ ٱلۡبَاقِينَ
a učinili jsme potomstvo jeho (jedinými) pozůstalými
37:78وَتَرَكۡنَا عَلَيۡهِ فِي ٱلۡأٓخِرِينَ
a zůstavili jsme proň v potomstvu
37:79سَلَٰمٌ عَلَىٰ نُوحٍ فِي ٱلۡعَٰلَمِينَ
pozdrav: „Pokoj budiž Noemovi ve světech veškerých!“
37:80إِنَّا كَذَٰلِكَ نَجۡزِي ٱلۡمُحۡسِنِينَ
Takto zajisté odměňujeme (lid) dobřečinící
37:81إِنَّهُۥ مِنۡ عِبَادِنَا ٱلۡمُؤۡمِنِينَ
onť byl pak jedním ze služebníků našich věřících
37:82ثُمَّ أَغۡرَقۡنَا ٱلۡأٓخَرِينَ
Poté jsme utopili všechny ostatní
37:83وَإِنَّ مِن شِيعَتِهِۦ لَإِبۡرَٰهِيمَ
Zajisté pak jeho víry byl (též) Abraham
37:84إِذۡ جَآءَ رَبَّهُۥ بِقَلۡبٍ سَلِيمٍ
když přinesl Pánu svému srdce celistvé
37:85إِذۡ قَالَ لِأَبِيهِ وَقَوۡمِهِۦ مَاذَا تَعۡبُدُونَ
když, řekl otci a lidu svému: „Co vlastně uctíváte
37:86أَئِفۡكًا ءَالِهَةً دُونَ ٱللَّهِ تُرِيدُونَ
Zdaž lživě božstva vedle Boha chcete mít
37:87فَمَا ظَنُّكُم بِرَبِّ ٱلۡعَٰلَمِينَ
A co mníte tedy o Pánu světů všech?“
37:88فَنَظَرَ نَظۡرَةً فِي ٱلنُّجُومِ
I vrhl pohled jeden ke hvězdám
37:89فَقَالَ إِنِّي سَقِيمٌ
a řekl: „V pravdě jsem nemocen.“
37:90فَتَوَلَّوۡاْ عَنۡهُ مُدۡبِرِينَ
I odvrátili se od něho a odešli
37:91فَرَاغَ إِلَىٰٓ ءَالِهَتِهِمۡ فَقَالَ أَلَا تَأۡكُلُونَ
Poodešel pak k božstvům jejich, řka: „Což nejíte
37:92مَا لَكُمۡ لَا تَنطِقُونَ
Proč nepromluvíte?“
37:93فَرَاغَ عَلَيۡهِمۡ ضَرۡبَۢا بِٱلۡيَمِينِ
Poodešel pak k nim a udeřil je pravicí
37:94فَأَقۡبَلُوٓاْ إِلَيۡهِ يَزِفُّونَ
I přiběhli k němu úprkem
37:95قَالَ أَتَعۡبُدُونَ مَا تَنۡحِتُونَ
Řekl: „Zdaž uctívati budete, co sami tesáte
37:96وَٱللَّهُ خَلَقَكُمۡ وَمَا تَعۡمَلُونَ
A přec Bůh vás stvořil, i to, co děláte
37:97قَالُواْ ٱبۡنُواْ لَهُۥ بُنۡيَٰنًا فَأَلۡقُوهُ فِي ٱلۡجَحِيمِ
Řekli: „Postavte proň hranici a v plamen žhoucí vrzte jej.“
37:98فَأَرَادُواْ بِهِۦ كَيۡدًا فَجَعَلۡنَٰهُمُ ٱلۡأَسۡفَلِينَ
Tak léčku chtěli nastrojiti mu, však ponížili jsme je
37:99وَقَالَ إِنِّي ذَاهِبٌ إِلَىٰ رَبِّي سَيَهۡدِينِ
Řekl Abraham: „Já utíkám se k Pánu svému, jenž (správně) povede mne
37:100رَبِّ هَبۡ لِي مِنَ ٱلصَّٰلِحِينَ
Pane můj, dej mi (syna), jednoho ze spravedlivých.“
37:101فَبَشَّرۡنَٰهُ بِغُلَٰمٍ حَلِيمٍ
I zvěstovali jsme mu mládence povahy laskavé
37:102فَلَمَّا بَلَغَ مَعَهُ ٱلسَّعۡيَ قَالَ يَٰبُنَيَّ إِنِّيٓ أَرَىٰ فِي ٱلۡمَنَامِ أَنِّيٓ أَذۡبَحُكَ فَٱنظُرۡ مَاذَا تَرَىٰۚ قَالَ يَٰٓأَبَتِ ٱفۡعَلۡ مَا تُؤۡمَرُۖ سَتَجِدُنِيٓ إِن شَآءَ ٱللَّهُ مِنَ ٱلصَّٰبِرِينَ
a když dospěl věku, v němž pracovati mohl s ním, řekl: „Synáčku můj, zajisté viděl jsem ve snu, že mám tě obětovati: hle, co mníš?“ Řekl (syn): „Otče můj, učiň to, což nakázáno bylo ti: shledáš, bude-li chtíti Bůh, že jsem z trpělivých.“
37:103فَلَمَّآ أَسۡلَمَا وَتَلَّهُۥ لِلۡجَبِينِ
A když oba odevzdali se do vůle boží, a položil jej čelem dolů
37:104وَنَٰدَيۡنَٰهُ أَن يَٰٓإِبۡرَٰهِيمُ
zavolali jsme naň: „Ó Abrahame
37:105قَدۡ صَدَّقۡتَ ٱلرُّءۡيَآۚ إِنَّا كَذَٰلِكَ نَجۡزِي ٱلۡمُحۡسِنِينَ
Tys uvěřil svému vidění: zajisté takto odměňujeme (lid) dobře činící
37:106إِنَّ هَٰذَا لَهُوَ ٱلۡبَلَٰٓؤُاْ ٱلۡمُبِينُ
V pravdě byla to (jen) zkouška zjevná.“
37:107وَفَدَيۡنَٰهُ بِذِبۡحٍ عَظِيمٍ
I vykoupili jsme (syna jeho) obětí velkou
37:108وَتَرَكۡنَا عَلَيۡهِ فِي ٱلۡأٓخِرِينَ
a zůstavili jsme proň v potomstvu
37:109سَلَٰمٌ عَلَىٰٓ إِبۡرَٰهِيمَ
(pozdrav): „Pokoj budiž Abrahamovi!“
37:110كَذَٰلِكَ نَجۡزِي ٱلۡمُحۡسِنِينَ
Tak odměnujeme (lid) dobře činící
37:111إِنَّهُۥ مِنۡ عِبَادِنَا ٱلۡمُؤۡمِنِينَ
neb byltě ze služebníků našich věřících
37:112وَبَشَّرۡنَٰهُ بِإِسۡحَٰقَ نَبِيًّا مِّنَ ٱلصَّٰلِحِينَ
I zvěstovali jsme mu Isáka, proroka ze spravedlivých
37:113وَبَٰرَكۡنَا عَلَيۡهِ وَعَلَىٰٓ إِسۡحَٰقَۚ وَمِن ذُرِّيَّتِهِمَا مُحۡسِنٌ وَظَالِمٌ لِّنَفۡسِهِۦ مُبِينٌ
A požehnali jsme mu a Isákovi: mezi potomstvem jich pak někteří dobře činí, jiní zas zjevně prohřešují se proti sobě samým
37:114وَلَقَدۡ مَنَنَّا عَلَىٰ مُوسَىٰ وَهَٰرُونَ
A kdysi dobrodiním zahrnuli jsme Mojžíše a Árona
37:115وَنَجَّيۡنَٰهُمَا وَقَوۡمَهُمَا مِنَ ٱلۡكَرۡبِ ٱلۡعَظِيمِ
a zachránili jsme je oba i lid jejich z trýzně převelké
37:116وَنَصَرۡنَٰهُمۡ فَكَانُواْ هُمُ ٱلۡغَٰلِبِينَ
a pomohli jsme jim i byli vítězni
37:117وَءَاتَيۡنَٰهُمَا ٱلۡكِتَٰبَ ٱلۡمُسۡتَبِينَ
a dali jsme jim Písmo přejasné
37:118وَهَدَيۡنَٰهُمَا ٱلصِّرَٰطَ ٱلۡمُسۡتَقِيمَ
a vedli jsme je ke stezce přímé
37:119وَتَرَكۡنَا عَلَيۡهِمَا فِي ٱلۡأٓخِرِينَ
a zůstavili jsme jim v potomstvu
37:120سَلَٰمٌ عَلَىٰ مُوسَىٰ وَهَٰرُونَ
(pozdrav): „Pokoj budu Mojžíšovi a Áronovi!“
37:121إِنَّا كَذَٰلِكَ نَجۡزِي ٱلۡمُحۡسِنِينَ
Takto pak odměnujeme (lid) dobře činící
37:122إِنَّهُمَا مِنۡ عِبَادِنَا ٱلۡمُؤۡمِنِينَ
neb oba byli ze služebníků našich věřících
37:123وَإِنَّ إِلۡيَاسَ لَمِنَ ٱلۡمُرۡسَلِينَ
Též Eliáš byl jedním z našich poslaných
37:124إِذۡ قَالَ لِقَوۡمِهِۦٓ أَلَا تَتَّقُونَ
když řekl lidu svému: „Což nebudete báti se
37:125أَتَدۡعُونَ بَعۡلًا وَتَذَرُونَ أَحۡسَنَ ٱلۡخَٰلِقِينَ
Zdaž uctívati budete Ba'la a zanecháte nejlepšího ze stvořitelů
37:126ٱللَّهَ رَبَّكُمۡ وَرَبَّ ءَابَآئِكُمُ ٱلۡأَوَّلِينَ
Boha, Pána svého a Pána otců vašich předešlých?“
37:127فَكَذَّبُوهُ فَإِنَّهُمۡ لَمُحۡضَرُونَ
Však lhářem nazvali jej a (před nás) jistě předvedeni budou
37:128إِلَّا عِبَادَ ٱللَّهِ ٱلۡمُخۡلَصِينَ
vyjma služebníků božích upřímných
37:129وَتَرَكۡنَا عَلَيۡهِ فِي ٱلۡأٓخِرِينَ
A zůstavili jsme proň v potomstvu
37:130سَلَٰمٌ عَلَىٰٓ إِلۡ يَاسِينَ
(pozdrav): „Pokoj budiž Eliášovi!“
37:131إِنَّا كَذَٰلِكَ نَجۡزِي ٱلۡمُحۡسِنِينَ
Tak v pravdě odměňujeme (lid) dobře činící
37:132إِنَّهُۥ مِنۡ عِبَادِنَا ٱلۡمُؤۡمِنِينَ
neb on byl ze služebníků našich věřících
37:133وَإِنَّ لُوطًا لَّمِنَ ٱلۡمُرۡسَلِينَ
Též Lot byl jedním z našich poslaných
37:134إِذۡ نَجَّيۡنَٰهُ وَأَهۡلَهُۥٓ أَجۡمَعِينَ
když zachránili jsme jej a rodinu jeho veškerou
37:135إِلَّا عَجُوزًا فِي ٱلۡغَٰبِرِينَ
vyjma stařeny, jež omeškala se
37:136ثُمَّ دَمَّرۡنَا ٱلۡأٓخَرِينَ
Pak zhubili jsme (všechny) ostatní
37:137وَإِنَّكُمۡ لَتَمُرُّونَ عَلَيۡهِم مُّصۡبِحِينَ
V pravdě kol obydlí jich za jitra chodíte
37:138وَبِٱلَّيۡلِۚ أَفَلَا تَعۡقِلُونَ
i za večera: což nepochopíte
37:139وَإِنَّ يُونُسَ لَمِنَ ٱلۡمُرۡسَلِينَ
Též Jonáš byl jedním z našich poslaných
37:140إِذۡ أَبَقَ إِلَى ٱلۡفُلۡكِ ٱلۡمَشۡحُونِ
když uchýlil se na loď přeplněnou
37:141فَسَاهَمَ فَكَانَ مِنَ ٱلۡمُدۡحَضِينَ
a vrhl los a byl jím odsouzen
37:142فَٱلۡتَقَمَهُ ٱلۡحُوتُ وَهُوَ مُلِيمٌ
a ryba shltla jej, neb vinu měl
37:143فَلَوۡلَآ أَنَّهُۥ كَانَ مِنَ ٱلۡمُسَبِّحِينَ
A kdyby nebyl býval z těch, kdož chvály pějí nám
37:144لَلَبِثَ فِي بَطۡنِهِۦٓ إِلَىٰ يَوۡمِ يُبۡعَثُونَ
byl by dlel v břiše jejím až do dne vzkříšení
37:145فَنَبَذۡنَٰهُ بِٱلۡعَرَآءِ وَهُوَ سَقِيمٌ
Vyvrhli jsme jej pak na pustý břeh, chorého
37:146وَأَنۢبَتۡنَا عَلَيۡهِ شَجَرَةً مِّن يَقۡطِينٍ
a dali jsme vzrůsti nad ním keři tykvovému
37:147وَأَرۡسَلۡنَٰهُ إِلَىٰ مِاْئَةِ أَلۡفٍ أَوۡ يَزِيدُونَ
Pak poslali jsme jej ke stu tisícům, neb více snad
37:148فَـَٔامَنُواْ فَمَتَّعۡنَٰهُمۡ إِلَىٰ حِينٍ
i uvěřili: a popřáli jsme (radosti života) jim dočasně
37:149فَٱسۡتَفۡتِهِمۡ أَلِرَبِّكَ ٱلۡبَنَاتُ وَلَهُمُ ٱلۡبَنُونَ
Vyptej se jich, zda má Pán tvůj dcery, neb zda syny má
37:150أَمۡ خَلَقۡنَا ٱلۡمَلَٰٓئِكَةَ إِنَٰثًا وَهُمۡ شَٰهِدُونَ
A stvořili-li jsme anděly ženami? A svědky toho byli-li
37:151أَلَآ إِنَّهُم مِّنۡ إِفۡكِهِمۡ لَيَقُولُونَ
Což neříkají jen ze své lživosti
37:152وَلَدَ ٱللَّهُ وَإِنَّهُمۡ لَكَٰذِبُونَ
že Bůh děti zplodil? Zajisté lháři jsou
37:153أَصۡطَفَى ٱلۡبَنَاتِ عَلَى ٱلۡبَنِينَ
Byl by dal přednost dcerám před syny
37:154مَا لَكُمۡ كَيۡفَ تَحۡكُمُونَ
Jak přijde to, že takto soudíte
37:155أَفَلَا تَذَكَّرُونَ
Což si toho nerozvážíte
37:156أَمۡ لَكُمۡ سُلۡطَٰنٌ مُّبِينٌ
Neb máte k tomu zjevné zmocnění
37:157فَأۡتُواْ بِكِتَٰبِكُمۡ إِن كُنتُمۡ صَٰدِقِينَ
Přineste tedy Knihu svou, jste-li pravdomluvnými
37:158وَجَعَلُواْ بَيۡنَهُۥ وَبَيۡنَ ٱلۡجِنَّةِ نَسَبًاۚ وَلَقَدۡ عَلِمَتِ ٱلۡجِنَّةُ إِنَّهُمۡ لَمُحۡضَرُونَ
A učinili Boha spříbuzněným s Džinny: nicméně dobře vědí Džinnové, že sami budou (Bohu) předvedeni
37:159سُبۡحَٰنَ ٱللَّهِ عَمَّا يَصِفُونَ
Chválen budiž Bůh (daleko) nad to, co o něm vykládají
37:160إِلَّا عِبَادَ ٱللَّهِ ٱلۡمُخۡلَصِينَ
kromě služebníků božích upřímných
37:161فَإِنَّكُمۡ وَمَا تَعۡبُدُونَ
Však zajisté vy a to, co uctíváte
37:162مَآ أَنتُمۡ عَلَيۡهِ بِفَٰتِنِينَ
nebudete s to, abyste se proti němu vzbouřili
37:163إِلَّا مَنۡ هُوَ صَالِ ٱلۡجَحِيمِ
vyjma toho, jenž hřát bude se v žárném plameni
37:164وَمَا مِنَّآ إِلَّا لَهُۥ مَقَامٌ مَّعۡلُومٌ
Není nikoho mezi námi, jenž neměl by místo určené
37:165وَإِنَّا لَنَحۡنُ ٱلصَّآفُّونَ
zajisté my pak SEŘAZUJEM' SE
37:166وَإِنَّا لَنَحۡنُ ٱلۡمُسَبِّحُونَ
zajisté my pak chvály pějeme.“
37:167وَإِن كَانُواْ لَيَقُولُونَ
A přece ještě oni říkají
37:168لَوۡ أَنَّ عِندَنَا ذِكۡرًا مِّنَ ٱلۡأَوَّلِينَ
„Kdybychom byli měli Napomenutí od předků svých
37:169لَكُنَّا عِبَادَ ٱللَّهِ ٱلۡمُخۡلَصِينَ
byli bychom služebníky Boha upřímnými.“
37:170فَكَفَرُواْ بِهِۦۖ فَسَوۡفَ يَعۡلَمُونَ
A přece v ně nevěří! Však (dobře) zvědí
37:171وَلَقَدۡ سَبَقَتۡ كَلِمَتُنَا لِعِبَادِنَا ٱلۡمُرۡسَلِينَ
Již dříve dali jsme slovo své služebníkům námi poslaným
37:172إِنَّهُمۡ لَهُمُ ٱلۡمَنصُورُونَ
že pomoc svoji dáme jim
37:173وَإِنَّ جُندَنَا لَهُمُ ٱلۡغَٰلِبُونَ
a že voje naše pro ně zvítězí
37:174فَتَوَلَّ عَنۡهُمۡ حَتَّىٰ حِينٍ
Odvrať se tedy od nich dočasně
37:175وَأَبۡصِرۡهُمۡ فَسَوۡفَ يُبۡصِرُونَ
a pozoruj je: též oni spozorují
37:176أَفَبِعَذَابِنَا يَسۡتَعۡجِلُونَ
Chtějí snad uspíšiti (na se) trest náš
37:177فَإِذَا نَزَلَ بِسَاحَتِهِمۡ فَسَآءَ صَبَاحُ ٱلۡمُنذَرِينَ
Když spadne na ně v jejich ohradách, špatné to bude jitro pro varované
37:178وَتَوَلَّ عَنۡهُمۡ حَتَّىٰ حِينٍ
Odvrať se tedy od nich dočasně
37:179وَأَبۡصِرۡ فَسَوۡفَ يُبۡصِرُونَ
a pozoruj: též oni spozorují
37:180سُبۡحَٰنَ رَبِّكَ رَبِّ ٱلۡعِزَّةِ عَمَّا يَصِفُونَ
Chválen budiž Pán tvůj, Pán moci (vší), nade vše, co o něm vykládají
37:181وَسَلَٰمٌ عَلَى ٱلۡمُرۡسَلِينَ
a pokoj budiž jeho poslaným
37:182وَٱلۡحَمۡدُ لِلَّهِ رَبِّ ٱلۡعَٰلَمِينَ
a chvála Bohu, Pánu světů veškerých
Translation: A. R. Nykl.